Chodím po zámku a kontroluji opálení. A je to dobrý. Téměř všichni prošli. Mohu tedy s klidným svědomím napsat, že srpen se, co se týká slunečního záření vyřádil. Ačkoli pár „sejráků“ se najde všude. Chodili jsme hodně ven. Venku čas plyne úplně jinak. Tak nějak líp. A tak jsme se procházeli nebo seděli na lavičkách a pozorovali hrající si děti, které byly v našem domově na příměstském táboře. Povídali jsme si, vzpomínali, mlčeli, někteří pokuřovali. Anebo jsme chodili Helence na rajčata do terapeutické zahrady.
Ale ani na zámku se nelenilo. Kvízy a křížovky potrápily šedé buňky mozkové. Svalům jsme dali zabrat zase pomocí míčků, hopskulek, balónu…a v září se pomalu vrhneme na pečení.
Naděžda Krošláková, DiS.- I.A oddělení